Co dnešní mladí lidé v online světě skutečně prožívají? Technologie není jen dobrá nebo špatná – jde o to, jak ji používáme. Je čas přehodnotit digitální prostor? Ponořte se do této epizody Podcastu Zóna s postřehy profesora Davida Šmahela o digitálním světě.
Digitální svět mladých: sociální sítě nejsou jiný svět
Jak sociální sítě ovlivňují dospívající? Škodí jim čas strávený online? A žije dnešní mladá generace opravdu v úplně jiném světě než její rodiče?
První díl podcastu Zóna začíná zdánlivou maličkostí. Skupina mladých lidí mě překvapila výrazem „six-seven“. Smáli se, věděli, o čem mluví – a já vůbec netušil. Právě tahle drobná zkušenost se stala impulzem k otázce, která je mnohem širší: Rozumíme vůbec světu, ve kterém dnes dospívají mladí lidé?
Hostem první epizody je profesor David Šmahel z Masarykovy univerzity, který se dlouhodobě zabývá výzkumem života dětí a dospívajících v digitálním prostředí.
Online svět není oddělený od skutečného života
Jedna z důležitých myšlenek rozhovoru je vlastně velmi jednoduchá: digitální svět není nějaký druhý, oddělený svět.
Mladí lidé si do něj přenášejí stejné vztahy, starosti, radosti i nejistoty, které prožívají mimo obrazovku. Komunikují s kamarády, učí se, baví se, hledají informace, budují vztahy – a samozřejmě se také mohou setkávat s riziky.
Rozdělovat proto život jednoduše na „online“ a „offline“ přestává dávat smysl. Pro dnešní dospívající jsou obě prostředí přirozeně propojená.
Opravdu jsou mladí pořád na mobilu?
Při pohledu na mladou generaci snadno vzniká dojem, že tráví příliš mnoho času před obrazovkami. Jenže podobné obavy provázejí nástup nových médií opakovaně.
Dnešní rodiče nebo prarodiče možná netrávili několik hodin denně na TikToku či Instagramu, zato předchozí generace dokázaly strávit značnou část volného času před televizí.
Ani samotný čas strávený u obrazovky proto ještě mnoho nevypovídá.
Podstatnější otázka zní: Co tam člověk vlastně dělá?
Škodí sociální sítě duševnímu zdraví?
Ani tady neexistuje jednoduchá odpověď.
Sociální sítě mohou některým lidem prospívat a jiným škodit. A dokonce i na stejného člověka mohou v různých situacích působit rozdílně.
Záleží na tom, jaký obsah sledujeme, s kým komunikujeme, proč sociální síť používáme a co se v našem životě právě odehrává.
Určitý obsah může například zhoršovat nespokojenost s vlastním tělem nebo podporovat neustálé porovnávání s ostatními. Jindy ale stejné digitální prostředí nabízí inspiraci, informace, vzdělávání, zábavu nebo kontakt s lidmi, kteří jsou pro člověka důležití.
Jednoduchá rovnice „více času na sociálních sítích = horší duševní zdraví“ proto skutečnost nevystihuje.
Dospívání se mění. Nejen kvůli technologiím
Dnešní mladí lidé skutečně dospívají v jiném prostředí než jejich rodiče. Bylo by ale příliš jednoduché všechny rozdíly vysvětlovat jen mobilními telefony a sociálními sítěmi.
Proměňuje se vzdělávání, způsob rodičovství, společenské očekávání i svět, ve kterém mladí lidé přemýšlejí o své budoucnosti. Digitální technologie jsou jednou z důležitých součástí této změny – nejsou však jejím jediným původcem.
Možná proto není nejdůležitější otázkou, co technologie dělají s mladými lidmi, ale spíš jak mladí lidé technologie používají a jaké místo mají v jejich životě.
Rodiče: méně kontroly, více zájmu
Co tedy mohou dělat rodiče?
Jednou z nejdůležitějších věcí je obyčejný zájem. Nejen kontrolovat čas u telefonu nebo zakazovat konkrétní aplikace, ale skutečně se zajímat o to, co dítě online dělá, co ho baví, koho sleduje, co tam prožívá a proč je to pro něj důležité.
Digitální svět dítěte nemusí být pro rodiče samozřejmý ani dokonale srozumitelný. Právě proto má smysl o něm mluvit.
A možná je to jedna z hlavních myšlenek celého rozhovoru: chceme-li porozumět mladé generaci, nestačí hodnotit obrazovku, kterou drží v ruce. Musíme se zajímat o člověka, který se do ní dívá.
Host: prof. David Šmahel, Masarykova univerzita
Podcast: Zóna
Téma: mladí lidé, sociální sítě, wellbeing a život v digitálním prostředí
V dalších dílech Zóny se budeme věnovat také digitální únavě, tlaku neustálé dostupnosti a tomu, proč se z výrazů, kterým jedna generace vůbec nerozumí, může stát společný jazyk generace jiné.
Pokud vám Zóna dává smysl, můžete podpořit vznik dalších rozhovorů a epizod. Informace o možnostech podpory najdete na webu podcastu.